S hudbou začal v 6 letech na akordeon v LŠU. Ve 13 letech poprvé vzal do ruky trumpetu, kterou si okamžitě zamiloval. O rok později začíná studium na Státní konzervatoři v Praze.
Během studií se ukázalo, že míra talentu není taková jak předpokládal (trumpeta vyžaduje příliš námahy za málo peněz). Proto se začal věnovat skladbě a aranžování na téže škole. Tento obor si rozšířil v konkurenční škole a to na konzervatoři Jaroslava Ježka. Po smutném zjištění, že ani v tomto oboru se talentu nedostává v míře dostatečné opouští brány vzdělávacích ústavů a snaží se dobít svět jako barový pianista a skladatel filmové hudby. Po pěti letech končí s aktivní kariérou barového pianisty a plně se věnuje kompozici a režii českého dabingu. Toto trumpetově neplodné období ukončuje až Karel Polách, který Zbyňka přemluví aby doplnil orchestr Big Band Trumpets. Na trumpetu začíná zcela znovu ale o to s větší vervou. V BBT působí jako leaderový hráč a zdárně uplatňuje to co se mu i bez talentu podařilo naučit v oboru aranžování. A naučil se toho dost, protože s jeho příchodem se razantně mění zvuk orchestru BBT, který udivuje nejen posluchače, ale i hudebníky. Nejvyšším oceněním Zbyňka Bartoše jako trumpetisty byla nabídka Václava Kozla na post leadera v Tanečním orchestru českého rozhlasu. Jelikož toto hudební těleso vyžaduje úplnou profesionalitu Zbyněk jej po krátké době opouští aby mohl dostát slov, že hudbu bude dělat jen pro radost (pro nedostatek talentu) a zůstává věrný orchestru Big Band Trumpets, kde je talentu netřeba.